No pravda v dětství si to člověk užívá líp. Možná je to méně starostmi, větším těšením se na dárky nebo i odlišným přístupem příbuzných, když jste dítě... Jako mnoho věcí i narozeniny se s věkem mění...k horšímu bohužel.
Kultovní animovaný film z produkce Tima Burtona s vynikající hudbou a písničkami Dannyho Elfmana.
Třináct gólů padlo v divoké přestřelce mezi hokejisty Detroitu a Pittsburghu v úterním zápase NHL. Na třech z nich nese podpis útočníka Detroitu Jiřího Hudlera - jeden gól dal sám, na dva přihrál. K výhře to však jeho týmu nepomohlo, z vítězství 7:6 v prodloužení se radovali hostující Penguins.
Přitom Tučňáci většinu utkání, jež bylo reprízou finále o Stanleyův pohár, prohrávali. V jednu chvíli dokonce o tři branky.
zdroj:týden.cz
Nový film Max Payne měl být skutečně velkolepý. Hlavní protagonista Mark Wahlberg má již za sebou oscarový snímek, reklamní masáž byla jaksepatří a tvůrci tvrdili, že nepůjde o další dílko, které by se zařadilo do smetí mezi všechny dosud natočené filmy dle herní předlohy.,,Nemůžete očekávat, že tak politicky zameřený film se může měřit s velkou herní adaptací s filmovou hvězdou v hlavní roli."
Také nechápete? Ani já ne jak je možné, že očekávaný film o prezidentovi nemá šanci proti videoherní adaptaci... Podivné podivné. Pravda, je, že na Maxe Payna jsem zvědav nebyl v zárodku jeho ohlášení, v rozpracování ani v době trailerů a obrázků a i nynější premiéra je mi fuk. Hra byla skvělá, trávil jsem u ní nezapomenutelné chvíle, ale ani přesně nevím proč, nečím mne už jen představa na film spíše odpuzuje. Možná si později půjčím DVD...
Kdo zvítězil letos?
Převzato z mého PC blogu http://pcgamers.blog.cz/
O letošním soupeření nejnovějších ročníků Fify i Pro Evolution Soccera jsem toho již psal monoho. Od předpovědí, po porovnávání demoverzí a podobně. Nyní mohu říci, že se mi obě plné verze již hřejí na harddisku a mohu je srovnat opravdu kompletně. Musím uvést, že je to po opravdu dlouhé době, co mám tyto fotbalové simulace nainstalovány obě. Totiž dřív pro mě byla jen Fifa - PES na PC neexistoval a poté co přišel i k nám pcčkářům, jsem zas neměl potřebu hrát Fifu. Stačilo mi zkusit demo popř. ji někde vidět a měl jsem jasno. Co že se tedy tento rok změnilo?
Tak především mám konečně pocit, že spolu nesoupeří David s Goliášem, ale dva rovní soupeři. To je dáno tím, že zatímco u EA udělali alespoň nějaké změny (konečně), u Konami trochu zaspali na vavřínech.
Nová Fifa má docela hezkou grafiku, prakticky next-gen, i přesto, že je to stále jen převlečená old-gen hra. Tzv. animace jsou nic moc, opakující se situace jsou tu stále (byť ne v takové míře) a hlavně celková hratelnost je na konzolích na míle vepředu - jak nám vehementně EA Sports tvrdí, diky pomalým procesorům u počítačů :-). Alespoň se na ni však dobře kouká a hlavně ovládání myší nebo kombinací myši s klávesnicí asi nesedne každému, ale mne naprosto dostalo. Tak jednoduchá věc už tu měla být dávno! Přijde mi to zkrátka velmi pohodlné a osvěžující.
I menu u EA alespoň trochu odpovídá tomu, jak by mělo vypadat na PC a ne jako konzoloidní zmetek. Různá okna se statistikami, výsledky z internetu atd. můžete dle libosti přidávat do hlavní obrazovky. To ale jen pokud jste registrovaní a přihlášení, jinak funguje vlastně jen jedno - s tím jak si vedete, kolik máte výher aj. Licence pochopitelně fungují a kompletní česká liga potěší také hodně. V Pes 2009 jsou licence jako obvykle problém, právé jsou jen některé ligy a pár dalších týmu, ale zdaleka ne všechny.
Známé Be a Pro v novém fotbalu od EA zůstalo a jeho obdoba se letos přenesla i do Pro Evolution Socceru. Jenže problém je, že zatímco loni měl PES opravdu hezčí grafiku, nyní po zlepšení konkurence se to říci nedá a skoro víc se mi líbí ta z Fify.
PES 2009 opět vítězí v tom podle mě nejdůležitějším a to hratelnosti, ale opravdu jen o pár chlupů. (O jeden by zas bylo málo.) Konzoloidní menu a krkolomné nastavení ovládání mu však také nepřidá...
INFO ORGANIZÁTORŮ MLUVÍ JASNĚ:
Dlouhý pochod – tak se ve stejnojmenné novele Stephena Kinga jmenuje nová soutěž pro čím dál tím otrlejší diváky a soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo vydat se společně na Dlouhý pochod. Dlouhý pochod je hra – nebo to není hra? Soutěžící pomalu, ale jistě poznávají na vlastní kůži, kam je tato hra vlastně zavedla.
Pravidla soutěže jsou prostá: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určenou rychlost, jinak dostane napomenutí – tři napomenutí znamenají vyřazení – definitivní. Tři napomenutí znamenají okamžitou smrt zastřelením. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, zvítězí ten, kdo z celé stovky vydrží nejdéle. Jednoduchá pravidla, hrůzná svou jednoduchostí.
Veškerá lidskost se pomalu vypařuje, každý z chodců začne nelibě nést život ostatních. Začíná vládnout zákon džungle a každý z nich postupně odhazuje své civilizační slupky – někteří bez jediné výčitky, jiní s velkou vnitřní bolestí. Prostá touha přežít je však nakonec nejsilnější.
Může tento příběh představovat metaforu na život?
Budeš muset probádat neprobádané hlubiny.
Dočetl jsi až sem? Chceš poznat, kam až sahají hranice tvojí lidskosti?
Naše PRAVIDLA Dlouhého pochodu jsou mnohem příjemnější. Jde se z bodu A (neděle ráno) do bodu B (neděle večer) – cca 70 kilometrů. S výjimkou zastávek na záchod a tří povolených výměn náplastí na puchýřích (1 minuta) se jde pořád, tempo 5 kilometrů za hodinu. Jen jeden zná cestu, jen jeden zná cíl. Zpomalíš? Sedneš si? Chceš se v klidu najíst? Máš smůlu. Jsi ponechán na místě, děj se co děj. Tak co? Chceš se projít?
Sraz v neděli 12. října 2008 v 06.00 na metru Opatov. Čeká se 5 minut, víc ani vteřinu. To jsou pravidla Dlouhého pochodu.
Návrat zpět do Prahy (autobusem), pokud zvládneš tempo a vzdálenost, v neděli do půlnoci.
Chůze je přirozená a příjemná. Někdy…
Chcete-li jít, koukněte na iHNed.cz
A skvělá zpráva pro příznivce této mašinky je, že realitou se stává také PSP Store - blíží se konec připojování PSP do PC nebo PS3. Dokonce půjdou stahovat i plné hry. Zatím pouze v Japonsku a ke všemu jen pro hry, které vyjdou od first party vývojářů SCE. Konečně někoho napadlo, že není nutné mít v mechanice UMD a rychleji vybitou baterku na PSP, když lze hru stáhnout na MemoryStick a hrát ji přímo z něj. Snad se dočkáme v Evropě.
zdroj:bonusweb
Úvahy, že to byl vcelku nudný zápas - jak tvrdí mnozí rádoby odborníci i média - jsou zcela zcestné. Byl to jeden z nejlepších duelů, jaké český fanda může naživo vidět... Pokud je to někomu málo, moc to nechápu.
Obrázek z počítačové herny. Raději pochopitelně hraji z tepla domova - přes internet není problém sehnat spřízněné duše a vrhnout se do multiplyeru, ale když se na ten obrázek tak zadívám - má svoje kouzlo. Živý kontakt holt mikrofon a sluchátka nenahradí...
Na palubě klubového speciálu nechyběl kapitán týmu Vincent Lecavalier, další hvězda Martin St. Louis ani tři Češi Václav Prospal, Radim Vrbata a bitkař David Kočí.
zdroj:aktualne.centrum.cz
A zde přehled titulů, které zatím můžeme mít:
XKD - F.E.A.R.: Extraction Point
XKG - F.E.A.R.
XKG - Fable: The Lost Chapters
XKG - Heroes of Might and Magic 3 Complete
XKG - Heroes of Might and Magic 4 Complete
XKG - SWAT 4 Gold
XKH - Caesar IV
XKH - Empire Earth II Gold
XKH - Eragon
XKH - Hospital Tycoon (CZ)
XKH - Jade Empire
XKH - Medieval: Total War
XKH - Rise of Legends
XKH - Spellforce Platinum
XKH - Tony Hawk´s American Wasteland
XKH - Trainz Railroad Simulator 2006
XKH - Virtua Tennis 3
Velmi dobrá nabídka i pro občasné hráče...
Více na: http://pcgamers.blog.cz/
Ředitel hardwarového marketingu v SCEA John Koller říká: "Rozhodnutí učiněná 20-22 měsíců nazpět dnes z pohledu vývojového cyklu ovlivňují kvantitu titulů dostupných dnes." Upozornil také, že předělávky her pro dospělé z velkých konzolí se na PSP příliš neuchytily, což taktéž přispělo ke sníženému zájmu ze strany vývojářů. Jenže demografické složení majitelů PSP se v průběhu posledních let výrazně změnilo - zatímco při uvedení na trh šlo o hračku pro 28leté muže, dnes jde o elektronické udělátko, o kterém mladé maminky přemýšlejí, že jej pořídí svým dítkům. Jenže to by na něj také musely existovat hry, které by milá dítka mohla hrát!
Není divu, že Sony se snaží jak může přesvědčit vývojáře, aby začali dělat "ty správné" hry pro PSP. Už šest až devět měsíců pořádá "road show" kdy navštěvuje všechny hlavní vdavatelské společnosti a vysvětluje jim současný stav platformy PSP a předává "recept na úspěch". Podle našeho skromného odhadu zhruba takovýhle: "dělejte hry pro teenagery a malá děcka a budete mít peněz jako šlupek." Podle Kollera se můžeme na ovoce této snahy těšit právě v roce 2009. "Myslím, že během příštího roku se dočkáme významného růstu. ...Máme v rukávu několik velmi silných sérií, které během příštího roku uvedeme." Tak jo, jen houšť!"
Ano her je fakt nedostatek a těch dobrých minimum. Já si PSP pořídil, jsem s ním spokojen, ale zánikající UMD disky a málo her je faktický problém. Jestli platforma zanikne šťastný teda nebudu-to už asi na konzole zanevřu nadobro. Už teď říkám, že PC je prostě nenahraditelné a takový Xbox 360 či PS3 bych si nepořídil ani za nic. Na cesty mám ještě herní notebook, ale to PSP se třeba do auta fakt hodí.
Vlastislav Zikmund
Rodina Novákových bydlela v Praze blízko Staroměstského náměstí. Teď v době Vánočních svátků bylo všude rušno. Monika Nováková byla v práci až do šesti hodin a to každý den. Syn Jonáš chodil do osmé třídy a nebyl ve věku, kdy by měl zájem o cokoli natož o nějakou pomoc. Dceři Magdě už sice bylo skoro dvacet, ale ani na ni nebylo spolehnutí v tom, s čím si lámala už dlouho hlavu. Bylo sedmnáctého prosince a ona ještě stále neměla hotové cukroví. Upřímně ona nenáviděla pečení cukroví. Ale nic naplat musí se přemoct. Slíbila ho i své mamince, která taky nerada pekla (vím, že to u maminek není obvykle, ale tahle opravdu nerada pekla a zvlášť pak vánoční cukroví).
A tak hned osmnáctého utekla z práce o něco dříve, doběhla nakoupit vše potřebné a dala se do pečení. Práce jí šla neobyčejně dobře, ba přímo skvěle. Měla ze sebe velkou radost. Byl pátek, takže zbytek dodělala ještě druhý den ráno. Měla osm druhů-nic moc, ale postačí. Rozdělila cukroví do dvou beden-pro ně a pro své rodiče. V ledničce nebylo místo, a tak obě bedny dala na balkón-ten měli velký až moc. Večer usnula nádherným klidným spánkem.
A pak přišlo pondělí. Večer chtěla odvézt to cukroví k rodičům. Čekalo ji však několik nemilých překvapení. Jen co přišla z práce a otevřela dveře, praštil ji do očí neuvěřitelný binec. Byl naprosto všude. V obývacím pokoji, v dětském pokoji, v kuchyni a snad i na wc. Její milé děti se koukali na televizi rozvaleni v křesle a louskali ořechy. Na koberci se již nashromáždila pěkná hromádka šlupek.
V tu chvíli do ní vjel rychlostí japonského vlaku takový vztek, že by přeměnila kámen na prach stisknutím dlaně. „Já dřu od rána od večera, uhoněna jsem … nevím, co dřív a vy … co si vůbec ..slíte! Jak si to představujete! To se mi … zdá, nebo co?!“ nutno podotknout, že velice špatně artikulovala, hlas ji přeskakoval a podlamovaly se jí nohy. Chtěla spustit další salvu, ale to už se Magda jala umývat nádobí a Jonáš šel vysypat odpadky. Zamžily se jí oči a ztěžka oddychovala. Jenže tu byl jeden háček. Měli stále hodně odpadků a když byl koš plný, dali je všechny do pytle a postavili na balkón, než je vynesou. To nebylo nic divného, bohužel Jonáš neměl ponětí o nějakém cukroví a tudíž vzal spolu s odpadky i dvě bedny, aniž by se obtěžoval je prozkoumat. Místo toho zahuhňal: „Za chvíli už budeme dávat odpadky do všeho. To to máma nemohla dát do igelitky?“ zeptal se sám sebe s šel.
Zbytek odpoledne již proběhl v poklidu. Monika se šla natáhnout a děti ze strachu před dalším řevem uklízely, co se jen dalo. V půl šesté šel Jonáš ke kamarádovi a Magda nakupovat nějaké dárky pro spolužačky. Monika vstala a rozhodla se, že matce odveze to cukroví. Vyšla na balkón a nemohla uvěřit vlastním očím. Nikde nebylo. „Vždyť jsem ho sem sama dala. Kde je?“ divila se. V tu chvíli se jí v obličeji začala zračit hrůza, jako by před ní stál sám ďábel a hodlal ji vzít do horoucích pekel. „Ne,“ vzdychla. „To snad ne.“ Moc dobře si uvědomila, kde je to cukroví.. Jonáš ho jistě vyhodil i s odpadky. Měla chuť brečet. Došourala se k telefonu, aby matce zavolala, že cukroví nemá. Pak ji něco zarazilo. Nevzdá se přeci tak snadno. Její děti sice byly estéti to ano, ale nikoli ona. Oblékla se a šla hledat. Rovnou k popelnicím. Když se štrachala už ve třetí přišel jakýsi bezdomovec a prohledával taky. Jak se zprvu dívala, aby ji nikdo neviděl, tak teď se bála, že je tenhle chlapík zcela logicky hladový a najde to cukroví dřív než ona. Začala hrabat ještě rychleji a zuřivěji načež se bezdomovec usmál a také přidal na tempu. Měla ovšem štěstí. Bedny objevila dřív. Popadla je a utíkala. Ani se neodvážila se podívat za sebe.
No takže cukroví přeci jen bylo. A jak vynikající. Všichni si mlaskali. Jen Monika se ho celé svátky ani nedotkla. Nebyla estét to ne, ale přece jenom…
Napište, co si o ní myslíte a jestli chcete třeba povídky častěji...
Na první pohled možná obyčejná příšerka, ale tenhle kousek vytvořil ve Spore editoru sám Eliah Wood v rámci propagace hitu PC hry Spore. Více na http://pcgamers.blog.cz/
Příspěvky
Komentáře
